„Miluji italskou kulturu, tradiční kuchyni a víno. Vinařství mě pohltilo a já doufám, že v budoucnu bude víc než jen mým koníčkem“, říká například Ondřej Vodička, který už má všechny za sebou.
Můj zájem o získání informací a poznatků o víně i vinohradnictví nebyl veden touhou, dozvědět se více o nápoji, který pravidelně a s vášní konzumuji. Dlouho se laicky zajímám o italskou kulturu, jazyk, tradiční kuchyni a gastronomii. Celý svůj profesní život pracuji jako provozní technolog v polygrafické výrobě, kde se produkují knihy. Během covidu jsem se konečně znovu dostal i k jejich čtení a konkrétně k jedné knize o Toskánsku a toskánském víně. Uvědomil jsem si, jak pevně je svázáno vinohradnictví a vinařství s kulturními kořeny určitého národa. A tak jsem se rozhodl, že jestli chci mít celistvé povědomí o této zemi, musím znát i něco o víně, neboť Itálie je jeho největším světovým producentem. Spoustu času jsem strávil hledáním informací o italském vinařství, vinohradnictví, ale často jsem narážel na odbornou terminologii, popisující pro mě neznámé technické postupy ve vinohradnictví a při vinifikaci. Řízené degustace vín s didaktickými prvky, nebo vinařství otevřená veřejnosti, kde bych se něco dozvěděl, byla státem zrušená, respektive uzavřená. Někdy na přelomu roku 2020/2021 jsem dostal nápad mrknout na vaše univerzitní webové stránky, jestli není možné zúčastnit se nějakých kurzů pro laickou veřejnost. Našel jsem Institut celoživotního vzdělávání (ICV) a 4 nabízené vinařské kurzy. Byl jsem moc rád, když se epidemiologická situace začala konečně zlepšovat, stanovily se pevné termíny a já se mohl všech kurzů zúčastnit.
Nejprve musím opravdu ocenit organizaci kurzů, která byla na velmi vysoké úrovni. Jak v prostorách ICV, tak během exkurzí mimo prostory univerzity. Paní Šobová je opravdu profesionální organizátor. Osobně mě nejvíce bavily kurzy „Základy vinařství“ a „Základy vinohradnictví“ kvůli množství cenných informací, které jsem se dověděl a ke kterým se mohu díky vytištěným materiálům vracet. Další dva kurzy pojaté více prakticky „Úvod do degustace a Základy sommeliérství“ byly rovněž velmi poučné. Ideální pro lidi pracující v gastronomii, nebo s ambicemi, stát se sommeliérem, či si udělat oficiální degustátorské zkoušky. Myslím, že z hlediska objemu odborných informací to bylo maximum, co mohli přednášející odborníci koncentrovat do časového rozsahu kurzů. Všichni tři lektoři jsou obrovskými fundovanými kapacitami ve svém oboru, s širokými teoretickými i praktickými znalostmi, které umí perfektně předat i nezkušeným laikům. Konkrétně doktor Kamil Prokeš, se kterým jsme strávili největší část kurzů, je velmi erudovaný odborník v oboru degustace a sommeliérství. Výklad vede velmi klidným a vysvětlujícím způsobem tak, aby byl srozumitelný i pro naprosté začátečníky a navíc své trpělivé posluchače odmění ukázkou svého mistrovství v technice otevírání sektů – sabráži. Pan docent Baroň je rovněž velká kapacita zejména v oboru znalectví. Výklad vedl energickým a zábavným způsobem, se zapojením posluchačů a se spoustou zajímavých praktických odboček. Měl opravdu „tah na branku“. Velmi mě nadchl pan doktor Sotolář, opravdová kapacita a znalec v oboru vinohradnictví. Naprostý „démon“ odrůd a chodící ampelografický slovník, který nám velmi poutavou formou podal teoretickou část svého kurzu a pak nás „odrovnal“ praktickými znalostmi a množstvím zkonzumovaných hroznů přímo na lednické vinici.
Zatím jsem podobné vícedenní kurzy absolvoval jen jednou. V rámci svých pracovních povinností či dalšího profesního vzdělávání jsem spíše navštěvoval jednodenní kurzy, zaměřené vždy na konkrétní problematiku z mého oboru. Vaše kurzy se možná lišily citlivým výběrem přednášejících a jejich volnějším a vstřícnějším podání problematiky. Má zkušenost je taková, že většina ostatních kurzů je vedena lidmi, kteří se neživí ničím jiným. Jsou to teoretikové bez praxe. Jedou striktně „podle not“, neodbočují, nevysvětlují, neposkytují příležitost ke konkrétním otázkám, protože jejich zájem je jen rychle odvést práci, za kterou dostali zaplaceno. Z hlediska jejich vystupování se pak jedná o „one man show“ a to baví jen přednášejícího, nikoliv posluchače.
Na kurzy jsem se přihlásil hlavně proto, že jsem chtěl od odborníků, kteří umí vypíchnout klíčové věci, dostat co nejvíc ucelený soubor validních informací. Nechtěl jsem už dál zoufale „přežvykovat“ mraky neplatných a zavádějící informací na internetu. Chtěl jsem si odnést zážitek z praktických částí výuky a hlavně teoretické minimum, které dobře poslouží, jak obyčejnému milovníkovi vína, tak tomu poučenému. Možná mi znalosti poslouží jako základ pro další studium, pokud bych se rozhodl pracovat např. v gastronomii. Dnes se vše mění a člověk nikdy neví, kdy se mu zdánlivě bezvýznamné informace mohou hodit v rámci profesní rekvalifikace. Kurzy jsem ze začátku bral jako nejlepší způsob čerpání dovolené. Ale tajně jsem přitom snil, aby mě tato oblast pohltila a přesvědčila natolik, že začnu uvažovat, jakou cestou se v rámci svého dalšího profesního života vydat. Pokud by mi to mé pracovní povinnosti dovolily, rád bych se přihlásil i na bakalářské kombinované studium Vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity a třeba se pak profesně zabýval tímto vznešeným oborem.
Institut celoživotního vzdělávání se už 15 let věnuje organizaci kurzů. Hlásí se do nich široká veřejnost i absolventi univerzity, a všichni tak mají možnost získávat informace o novinkách a trendech ve vybraných oborech. V začátcích bylo v nabídce sotva 20 kurzů. Dnes jich ICV připravuje více než 60, řadu z nich ve spolupráci s fakultami MENDELU. Kurzy v oblasti vinařství běží ve spolupráci se Zahradnickou fakultou. Za 15 let absolvovalo kurzy celoživotního vzdělávání více než 10.000 zájemců a spousta z nich i více než jen jeden.
Každý z kurzů v oblasti vinařství můžete zakoupit formou DÁRKOVÉHO POUKAZU a potěšit tak někoho ze svých blízkých.