Vědci z MENDELU zkoumali školství za socialismu. Na základě rozhovorů s pamětníky, kteří učili před rokem 1989, skládali obrázek toho, jak školství za minulého režimu fungovalo. Výzkum přibližuje, jak se zájemci o učitelství do středních škol dostávali, pohled na vyučování, školní inspekce i korupční jednání v rámci politiky rovnostářství komunistické strany. Jde o vůbec první systematické zmapování středního odborného školství na našem území v době komunismu, ke kterému došlo od sametové revoluce.

Komunistická ideologie byla přítomná všude, doprovázela žáky od podání přihlášky na střední odbornou školu, během přijímacího řízení, studia a maturitní zkoušky, ale i během podání přihlášky na vysokou školu. Výrazným způsobem určovala i jakými cestami se profesní život žáků bude dále ubírat. „Tehdejší představitelé komunistického režimu nahlíželi na učitele jako na ideologický nástroj, prostřednictvím kterého strana vychovává generace mladých lidí zcela oddaných socialistickému zřízení a komunistickým myšlenkám. Ne náhodou bylo jednou z prvních záležitostí začínajícího učitele při vstupu do školství podepsání tzv. učitelského slibu, kde se dotyčný zavazoval k naplňování režimních požadavků,“ uvedl Michal Šimáně z Oddělení sociálních věd na Institutu celoživotního vzdělávání MENDELU. Důraz režim kladl také na polytechnickou podobu vzdělávání, která byla v průběhu 80. let dokonce součástí výuky i na do té doby humanitně zaměřených gymnáziích.

Výzkum se zaměřil na takzvané dějiny každodennosti popisující životy obyčejných lidí, kteří bývají v rámci politických dějin spíše přehlíženi. „Vybavuje se mi vzpomínka učitele dějepisu, který po roce 1968 vyučoval na jedné odborné škole a tématem byl právě rok 1968 a nástup normalizace. Během výkladu, který samozřejmě musel být poplatný době, se ho žáci zeptali, zda tomu, co říká, sám i věří. V tu chvíli se ocitl ve zcela nekonformní situaci, protože nevěřil, ale žákům svůj skutečný postoj nemohl vyjádřit. Ba naopak měl jít žákům příkladem a prokázat své socialistické smýšlení. Pokud by jim řekl svůj skutečný postoj k roku 1968, mohl tím ohrozit své další působení na škole či obecně své působení v oblasti školství a zároveň přivodit případné další problémy nejen sobě, ale i své rodině,“ popsal vědec.

Michal Šimáně se tématem ve své vědecké práci zabývá přibližně deset let. Přesto výzkum odhalil pro něj překvapující zjištění. „Během studia dobových materiálů mě neustále překvapovalo, jak výrazným způsobem představitelé komunistické vlády dokázali propracovat a implementovat svou ideologii do mnoha i velmi dílčích oblastí vzdělávání a školství, a současně kontrolovat, zda jsou jejich požadavky naplňovány. V tomto směru se jedná až o děsivé zjištění. Ale přes veškerou ideologii je nutné na komunistické školství nenahlížet černobíle. Představitelé komunistického režimu vytvořili pro nastupující učitele např. poměrně kvalitní a propracovaný systém dalšího vzdělávání,“ shrnul vědec.

Data založil hlavně na třiceti devíti rozhovorech s pamětníky, kteří působili v odborném školství jako učitelé před rokem 1989. „Na bývalé učitele jsme se zaměřili proto, že zachycení jejich svébytných zkušeností či vzpomínek bude s postupujícím časem stále obtížnější ve srovnání např. s bývalými žáky středních odborných škol, a to zejména s ohledem na věk pamětníků,“ vysvětlil Šimáně. Kromě rozhovorů analyzoval i dobové časopisy, které se věnovaly odbornému vzdělávání a školství, dobovou legislativu nebo soukromé materiály, které někteří pamětníci poskytli. Nedílnou součástí bylo i studium archivních pramenů, práce s nimi byla ovšem problematická. „Řada archiválií z oblasti nejen odborného školství je v českých archivech stále nezpracovaná, a tím pádem i nedostupná. Jiným problémem může být i jejich obsah. Je nutné si uvědomit, v jaké době tyto dokumenty vznikaly, a neustále být ve střehu. Kriticky přemýšlet nad tím, zda informace, které obsahují, nejsou záměrně upravené tak, aby odpovídaly očekávání představitelů komunistické moci v bývalém Československu,“ popsal vědec.

Poslední ucelenější přehled socialistického odborného školství pochází ze sedmdesátých let minulého století, ten navíc sledoval téma pouze s ohledem na vývoj tohoto typu školství, nezabýval se každodenní realitou panující na středních odborných školách. Návrat k tématu a jeho hlubší studium tedy nastalo více jak padesát let od poslední komplexněji pojaté publikace k tématu, a více jak třicet let od pádu železné opony. Letos v prosinci k výzkumu vyšla publikace Střední odborné školy v Československu v době komunismu: Každodenní život z pohledu učitelů v Jihomoravském kraji. Výzkum byl součástí čtyřletého projektu GA ČR.

Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Michal Šimáně, Ph.D., michal.simane@mendelu.cz, +420 776 806 267, Oddělení sociálních věd, ICV MENDELU

Fotografie: z dobového časopisu