Na letošním ročníku konference se v Brně setkalo téměř šest desítek odborníků, a to zejména z České republiky. Na osobní účast měl vliv zejména aktuální stav epidemiologické situace, díky kterému například zahraniční hosté z Maďarska a Polska přednesli své příspěvky formou videokonference.

Dopolední plenární část konference zahájil Vladimír Hulík z Odboru školské statistiky, analýz a strategií MŠMT. Ve své přednášce hovořil o vývoji počtu žáků na jednotlivých typech středních škol od roku 1960 do roku 2019 a naznačil i možný trend v příštích deseti letech s ohledem na demografický vývoj. Zaměřil se přitom na střední odborné vzdělávání, které mělo ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva České republiky historicky vždy velmi silné zastoupení. Například na počátku 90. let se studijních oborů s maturitou účastnilo přibližně 55% ze všech středoškolských žáků. Za pouhých 10 let už tento počet stoupl na přibližných 70%, a to především vlivem společenských změn na konci roku 1989, kdy bylo ukončeno využívání tvrdých kvót pro přijímání do jednotlivých oborů. V dnešní době se středního odborného vzdělávání účastní asi 75 % z celkového počtu středoškolských žáků. Strukturu žáků ve středním vzdělávání během příštích 10 let předpokládají statistici z MŠMT následující: 25% žáků v učňovských oborech, 50% žáků na středních odborných školách a 25% žáků na gymnáziích. Očekává se postupný nárůst počtu absolventů gymnázií a následně i růst počtu absolventů vysokých škol.

Jako druhý vystoupil v plenární části Lajos Somogyvári z University of Pannonia v maďarském Veszprému. Ústředním tématem jeho přednášky byly kompetence a proměny požadavků na kompetence v čase. V 50. letech s rozvojem vědy a techniky začíná růst poptávka po změně kompetencí zaměstnanců. V 80. letech se zejména v západním světě stupňují požadavky na manažerské znalosti a kompetence v oblasti lidských zdrojů. Požadavky na změnu kompetencí se dále měnily a mění v závislosti na sociálních, ekonomických a politických změnách ve společnosti. Změnami kompetencí se zabývá i Evropská unie – Evropská komise ustanovila Poradní výbor pro odborné vzdělávání s cílem stanovit vizi „konkurenceschopné a soudržné Evropy“, ve které by systém odborného vzdělávání zohledňoval měnící se požadavky na odborné kompetence.

Změnám v odborném vzdělávání v závislosti na požadavcích současného pracovního trhu se věnovala i Monika Christoph z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani. Hovořila o tom, jak digitalizace pracovního prostředí, globalizace a požadavky na variabilitu vedou k fenoménu digitálních nomádů. U tohoto fenoménu se zdají být klíčovými momenty budování profesního potenciálu, využití kreativity zaměstnanců a hloubková reflexe při současné možnosti vykonávat své povolání z jakéhokoliv místa na světě.

Sonia Wawrzyniak, rovněž z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani hovořila o aktuální potřebě hledání efektivnějších strategií, jak pracovat se studenty, jak objevovat jejich potenciál a připravit je tak na jejich budoucí povolání. Prezentovala výsledky projektu „Nadšený student“, který probíhal na polských základních a středních školách v letech 2017 – 2019 a jehož cílem bylo pomoci žákům a studentům zorientovat se v jejich schopnostech, silných stránkách a předpokladech pro budoucí studium či profesní kariéru.   

Po plenární části pokračovala konference ICOLLE jednáním v sekcích, ve kterých vystoupili odborníci s celkem 27 příspěvky. Jejich zaměření bylo poměrně obsáhlé. Příspěvky se věnovaly tématům jako např. pracovním schopnostem a životnímu stylu učitelů středních odborných škol, odbornému vzdělávání v ČR a vybraných zemích EU, srovnání odborných kompetencí učitelů odborných předmětů ve vybraných zemích EU, kvalitě vysokoškolské výuky, efektivitě online výuky, nebo hodnocení pedagogické praxe probíhající v době současné pandemie. Všechny příspěvky, které zazněly na letošním ročníku konference celoživotního vzdělávání ICOLLE, budou zájemcům k dispozici v recenzovaném sborníku příspěvků.