ICOLLE 2019 - Udržitelnost ve vzdělávání: Minulost, současnost a budoucnost

27. 9. 2019 -

Vzdělávání k udržitelnému rozvoji se v souvislosti s rostoucí celosvětovou populací a omezenými přírodními zdroji stává stále více aktuálním tématem veřejných i odborných diskuzí. Do jaké míry je ale udržitelné samotné vzdělávání, na kterém je postavena naše kultura? Tato otázka a řada dalších, které s tématem udržitelnosti ve vzdělávání souvisí, byly středem pozornosti letošního ročníku mezinárodní vědecké konference ICOLLE. 

V plenární části konference, která tradičně dává celé konferenci pomyslný tematický rámec, vystoupili přednášející z Lotyšska, Polska, USA a České republiky. Profesorka Dzintra Iliško z lotyšské Daugavpils University mluvila o nutnosti komplexního pohledu na udržitelné vzdělávání s ohledem na to, že svět i společnost se neustále mění. Tyto změny vyžadují i nový přístup ke vzdělávání a nové kompetence učitelů. Aby byl vzdělávací systém udržitelný, měl by být podle profesorky Iliško transdisciplinární a prakticky orientovaný, učit studenty o problémech kriticky přemýšlet a rozumět jim, být kreativní a pracovat v týmu.

Poukázáním na změny ve společnosti začala svoji přednášku doktorka Sylwia Badowska z Univerzity v Gdaňsku. Lidská populace stárne a technologický pokrok jde nezadržitelně kupředu. V roce 2050 budou obyvatelé střední a východní Evropy nejstaršími na světě. Budou ale schopní a ochotní používat nové technologie, které jsou všude kolem? Jakou roli hraje věk při akceptování moderních technologií a jak se odráží v technologické gramotnosti? Doktorka Badowská představila výsledky průzkumu mezi 700 polskými ženami ve věku 60+ a jejich vztahu k užívání chytrých telefonů. Průzkum ukázal, že i ženy ve vyšším věku mají potřebné znalosti a dovednosti pro používání nejnovějších technologických řešení.

K udržitelnosti samotného vzdělávání se vázal i další příspěvek, se kterým vystoupila doktorka Leslie Blanchard z Lousiana State University v USA. Ta upozornila na fakt, že v USA 44 % začínajících učitelů nejpozději do 5 let odejde ze školství a k profesi pedagoga se už nikdy nevrátí. Nejčastějším důvodem k jejich odchodu je nespokojenost v práci – chybějící administrativní podpora, málo příležitostí k osobnímu rozvoji, nemožnost ovlivnit chod věcí ve školách či plat. Důsledkem této situace jsou chybějící učitelé a vysoká finanční zátěž pro školy a městské části. Leardeship Development Institute kde doktorka Blanchard působí, vyvinul vlastní model osobního hodnocení a individualizovaného koučinku, který nabízí vzdělávacím institucím jako řešení uvedené situace. S pomocí modelu stanoví silné a slabé stránky každého učitele a následně připraví plán jeho osobního rozvoje. Výsledky z provedeného výzkumu efektivity tohoto modelu ukazují na jeho funkčnost a vyšší spokojenost učitelů.

Otázkou udržitelnosti průměrného počtu žáků na učitele v regionálním školství se ve své přednášce zabýval Vladimír Hulík z Odboru školské statistiky, analýz a strategií MŠMT. V současné době je podle statistik MŠMT průměrný počet žáků na učitele 17,5 žáka na 1. stupni ZŠ, 11,7 žáka na 2. stupni ZŠ a 10,6 žáka na SŠ. Aby zůstaly udržitelné poměry počtu žáků na učitele na 2. stupni ZŠ a středních školách i v blízké budoucnosti (v roce 2025), bylo by potřeba, aby se počet učitelů v porovnání s jejich počtem v roce 2018 zvýšil přibližně o 4.000 – 11.500. Skutečný počet potřebných učitelů přitom bude záviset na tom, kolik studentů pedagogiky po absolvování studia skutečně nastoupí do školství a bude učit.

O společenské odpovědnosti a jejím začlenění do výuky na vysokých školách hovořila doktorka Sylvie Formánková z Mendelovy univerzity v Brně.  Uvedla, že podle Národního akčního plánu z roku 2016 by měla být problematika společenské odpovědnosti (CSR) začleněna do vzdělávacího systému. Tento pohled se v zahraničí uplatňuje přibližně od roku 2004. V České republice je zatím v počátcích, ale přesto už je patrný pozitivní trend ve snaze VŠ věnovat se tomuto tématu a rozvíjet ho. Jak funguje CSR na vysokých školách v praxi a jaké aktivity v tomto ohledu školy vyvíjí, uvedla na příkladech ze zahraničí i z České republiky.

Na plenární část konference navázaly v odpoledních hodinách přednášky v tradičních paralelních sekcích. Celkově přitom bylo prezentováno 51 příspěvků a mezi hlavní témata, kterým se účastníci konference věnovali, patřila například problematika vzdělávání na vysokých a středních školách, rozvoji sociálních a profesních kompetencí, vzdělávání studentů se specifickými potřebami a inkluzivní vzdělávání, či další profesní vzdělávání a vzdělávání seniorů.

Mezinárodní vědeckou konferenci celoživotního vzdělávání ICOLLE ve dnech 17. – 18. 9. 2019 uspořádal vysokoškolský ústav Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně už po jedenácté a záštitu nad ní převzali Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Bohumila Šimka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Konference se účastnilo přes 80 tuzemských i zahraničních odborníků. 

Studentka

Chcete
studovat
na ICV MENDELU?

Vše, co potřebujete vědět: